Zkusme se v představách přesunout do doby ledové. Naše krajina tehdy vypadala úplně jinak než dnes. Suchá step se střídala s chladnou tundrou a horskými pustinami. Řeky splavovaly do nížin velké množství štěrkopísků a v těchto náplavech vytvářely mělká a široce rozvětvená řečiště, kde se jednotlivá říční ramena střídala se štěrkovými ostrůvky.

Přibližně před 15 tisíci lety se klima změnilo a doba ledová se začala chýlit ke svému konci. Měnil se také charakter řek. Začaly vytvářet víceméně stálá meandrující koryta, která se zahlubovala do štěrkopísčitých nánosů z předchozího období. Tímto způsobem vznikaly tzv. říční terasy.

Povrch říčních teras pokrývala jenom velmi řídká vegetace. To napomohlo, aby z nich před 9–12 tisíci lety vítr vyvál jemnější písčitý materiál a uložil jej v podobě vátých písků, které mezi Moravským Pískem, Vracovem a Rohatcem vytvářejí 10–30 metrů hluboké vrstvy. V mnohem menší míře se váté písky nacházejí i v Polabí a na Třeboňsku.