Naváté písky jsou tvořeny především křemennými zrny, která již dále nezvětrávají. Jsou silně propustné, proto velmi rychle vysychají. Mají špatnou tepelnou vodivost – zatímco jejich povrch se přehřívá, těsně pod ním je chladno. Na jejich povrchu vznikají počáteční stadia půd s velmi malým obsahem humusu.

Moravská Sahara

I přes extrémní klimatické a půdní podmínky vznikl na píscích komplex světlých doubrav zvaný Dúbrava. Ve středověku však byly tyto lesy vykáceny. Následná pastva ničila zbytky vegetace a uvolnila písky, které se při silných větrech přemísťovaly a vytvářely duny. Díky tomu se celé oblasti začalo říkat „Moravská Sahara“.

Pouštní či polopouštní ráz krajiny umocňovala oblaka písku a prachu zasypávající cesty i okolní vesnice a pole. Místní obyvatelé se obávali šíření pouště a usilovali o její zalesnění. To se podařilo až začátkem 19. století Janu Bedřichu Bechtelovi.